Aktuality

Profesor Václav Vojta (12. 7. 1917 Mokrosuky – 12. 9. 2000 Mnichov).

Jméno dětského neurologa prof. MUDr. Václava Vojty nelze v dětské neurologii a rehabilitaci opomenout. Ve druhé polovině 20. století popsal systém, jenž slouží k diagnostice a léčbě motorických poruch, známý jako Vojtova metoda.

Profesor Václav Vojta se narodil 12. 7. 1917 v malé obci Mokrosuky v západních Čechách. Medicínu začal studovat v roce 1937 na Univerzitě Karlově v Praze. Studia byl nucen kvůli německé okupaci přerušit a lékařskou fakultu ukončil až v roce 1947. Po promoci se specializoval na neurologii a dětskou neurologii.

Svoji kariéru zahájil v roce 1948 na Neurologické klinice Univerzity Karlovy v Praze u prof. Hennera, zakladatele moderní neurologie v Československu, jako jeho asistent. Prof. Henner jej pověřil nelehkým úkolem, a to vytvořit terapii pro pacienty se spastickou cerebrální parézou školního věku v rámci nově vznikající dětské léčebny v Železnici u Jičína. V Železnici byl Vojta jmenován metodickým vedoucím. Při plnění Hennerova úkolu V. Vojta objevil základy reflexní lokomoce. Sám s oblibou říkával: „Já jsem ji nevynalezl tu metodiku, já ji jenom našel. Slepý kuře našlo zlatý zrno.“ Prof. Hennera považoval za svého velkého učitele a ve svých přednáškách často zdůrazňoval jeho přínos pro neurologii. Od roku 1956 pracoval na této klinice také jako vedoucí oddělení dětské neurologie. V roce 1961 nastoupil na Fakultní polikliniku na Karlově náměstí v Praze jako ordinář pro dětskou neurologii, kde začal přednášet fyzioterapeutům o vývojové kineziologii u pohybově ohrožených kojenců a dětí s dětskou mozkovou obrnou (DMO) a lékařům o diagnostice pohybových poruch.

Politické klima v Československu bylo pro jeho práci a vůbec pro život velmi nepříznivé, a proto odešel v roce 1968 do Německa, kde dostal možnost nadále pokračovat ve vědecké práci a vést kurzy pro fyzioterapeuty a lékaře. V Německu přijal místo vědeckého pracovníka u prof. Imhäusera, v té době primáře Ortopedické univerzitní kliniky v Kolíně nad Rýnem. Od roku 1975 působil v Dětském centru v  Mnichově jako zástupce ředitele, prof. Hellbrüggeho, a vedoucí rehabilitačního oddělení. Prof. Hellbrügge vytvořil Vojtovi podmínky pro další rozvoj diagnostického a terapeutického systému a pro vzdělávání fyzioterapeutů a lékařů.

Po Sametové revoluci v roce 1989 se V. Vojta mohl vrátit domů. V Praze se účastnil mnoha odborných diskusí s předními odborníky v oboru, vyučoval Vojtovu metodu na kurzech pro lékaře a fyzioterapeuty a participoval také na výuce na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. V  roce 1989 byl V. Vojta habilitován na profesora dětské neurologie a rehabilitace na Univerzitě Karlově v Praze, což mu bylo před emigrací z politických důvodů odepřeno. Ani po odchodu z Dětského centra v Mnichově v roce 1995 do důchodu prof. Vojta svou profesi neopustil a působil dále jako vědec, lékař a učitel. Dne 12. září 2000 po krátké těžké nemoci zemřel v Mnichově ve věku 83 let.

Škola

Školení lékařů a fyzioterapeutů začalo již v Praze v období před emigrací. V Německu se organizace výuky Vojtovy metody dále zdokonalovala, tým odborníků okolo prof. Vojty se rozšiřoval, což vedlo k založení Vojtovy společnosti. Jejím cílem bylo prosazování lokomočního principu v diagnostice a v terapii na národní i mezinárodní úrovni a vědecké zkoumání principů Vojtovy metody. Důležitým úkolem Vojtovy společnosti bylo vzdělávání fyzioterapeutů a lékařů nejen v Německu, ale i jinde ve světe. V roce 1995 byla Vojtova společnost transformována na společnost mezinárodní se sídlem v Mnichově. Dnes má Mezinárodní Vojtova společnost (IVG) sídlo v Siegenu. Kurzy Vojtovy metody pod záštitou IVG se v současné době konají v mnoha částech světa. Mezinárodní tým lektorů Vojtovy metody pořádá svá odborná setkání několikrát do roka.

V roce 1989 prof. Vojta založil v Praze za pomoci svých příznivců školící centrum Vojtovy metody. Řízením centra pověřil svou dlouholetou spolupracovnici, fyzioterapeutku paní Marcelu Klemovou, se kterou udržoval po celou dobu emigrace odborný kontakt. Prof. Vojta měl však nejen příznivce, ale i odpůrce a proto plány na školu Vojtovy metody v Praze v roce 1991 selhaly.

Výukové centrum v České republice stále chybělo. Založit se jej podařilo skupině fyzioterapeutů okolo paní Klemové v roce 1995 v Olomouci. Vzniklo privátní výukové a zdravotnické zařízení RL-Corpus s.r.o., jehož hlavní vizí bylo plnit odkaz prof. Vojty, jak v rámci terapie hybných poruch, tak ve výuce Vojtovy metody. Ve spolupráci s IVG a dle jejich standardů zde od roku 1995 probíhají kurzy Vojtovy metody pro fyzioterapeuty a lékaře a vzdělávání vysokoškolských studentů fyzioterapie.

Prof. Vojta navštívil výukové centrum v Olomouci krátce po jeho založení spolu s výukovým týmem z Německa. Toto pracovní setkání se stalo základem intenzivní spolupráce českého a německého výukového týmu. Vytvoření kvalitní školy pro výuku Vojtovy metody bylo pro prof. Vojtu zásadní. Říkal: „Škola musí být naprosto přesná. Protože hrozí, že to sklouzne do nesprávných a nevhodných kolejí a pak na to doplácí samozřejmě to dítě.“

Během svého života publikoval více než 100 vědeckých prací. Jeho kniha Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku vyšla v Německu poprvé v roce 1974 a byla přeložena do mnoha jazyků. Od té doby byla mnohokrát přepracována a v současné době probíhá překlad 10. vydání této publikace do českého jazyka. V roce 1992 vyšlo v Německu 1. vydání knihy Vojtův princip, která byla rovněž přeložena do mnoha světových jazyků.

 

Vojtova metoda

Vojtova metoda je neurokineziologický diagnostický a terapeutický systém vytvořený na základě dlouholetého pozorování a empirie.

Při hledání terapie pro děti se spastickou centrální parézou Vojta aktivoval pohybové vzory, které doposud u těchto dětí neviděl, což ho přivedlo k objevení reflexní lokomoce (tj. aktivační systém založený na vrozených modelech CNS – reflexního plazení a reflexního otáčení). V průběhu svého pozorování kineziologicky popisoval aktivované vzory reflexního plazení a reflexního otáčení a hledal jejich analogie ve vývoji motoriky. Díky tomu jako první exaktně popsal vývojovou kineziologii, čímž zásadně obohatil a nasměroval obor rehabilitace jako takové.

Prof. Komárek v současné době ve svých přednáškách poukazuje na to,  že Vojta v jeho pozorováních a studiích v druhé polovině minulého století  intuitivně vycházel z neurofyziologických funkcí, které jsme schopni ověřit až s využitím současných technologických možností.

Fyzioterapeutický systém založený na reflexní lokomoci vychází z poznatků prof. Vojty o posturálním vývoji dítěte a byl ověřen několika klinickými studiemi. Reflexní lokomoce představuje možnost cílené terapie a přímý vstup do automatiky pohybu, což umožňuje maximálně využít kapacity zasaženého centrálního nervového systému (CNS). Prof. Vojta poukazoval na rizika terapeutického nihilizmu a zdůrazňoval, že včasná terapie u ohroženého dítěte může zcela změnit jeho motorický vývoj a zabránit rozvoji DMO, protože její klinický obraz se u kojence postupně vyvíjí v rámci vývoje motoriky. S DMO se dítě nerodí.

 

Původním záměrem prof. Vojty bylo léčit děti s DMO a kojence, kteří jsou ohrožení vývojem hybné poruchy. Praxe však ukázala a dále ukazuje širší působnost reflexní lokomoce. Kromě ověřených výsledků v oblasti neurologie vidíme zajímavý efekt také u ortopedických pacientů, u pacientů s interní problematikou a v poslední době také v léčbě komplikací spojených s onkologickou terapií. Tyto výsledky jsou předmětem dalšího výzkumu. Otázkou zůstává vysvětlení podstaty mechanismů působících při Vojtově terapii na řídící centra motorického a autonomního nervového systému.

 

Práce prof. Vojty je významným přínosem pro dětskou neurologii a rehabilitaci. Vyšetřovací postupy, které sestavil, se staly základem pro časnou diagnostiku motorických vývojových poruch u kojenců a malých dětí. Jeho kvantifikace centrální koordinační poruchy přinesla ve své době zcela nový pohled na indikaci fyzioterapie u kojenců, a jejich prognózu. Vojtovy přednášky a publikace iniciovaly vznik řady vědeckých statí u nás i ve světě. Svoje dílo prof. Vojta odkázal Mezinárodní Vojtově společnosti, která ho dodnes archivuje, dále rozvíjí a šíří po celém světě.

 

Vyznamenání

Během života bylo jeho dílo oceněno mnoha cenami a vyznamenáními. V České republice byla prof. Vojtovi v říjnu roku 2000  in memoriam propůjčena prezidentem Václavem Havlem medaile Za zásluhy.

 

Václav Vojta byl nejen jedinečný odborník, ale i výjimečný člověk. Při  práci s dětmi a jejich matkami spojil lidský přístup, jeho přirozenou schopnost komunikace, odborné znalosti a snahu odevzdat to, co mu, jak sám často říkával, bylo dáno Bohem. Ve vědecké práci vycházel ze studia originálních textů mnoha autorů. Jméno prof. Vojty je známé téměř po celém světě a ve velké části světa se jeho metoda s úspěchem nejen uplatňuje, ale i vyučuje.

^1,2Mgr. Lenka Pospíšilová

¹Bc. Věra Skaličková-Kováčiková

^1,3Mgr. Markéta Procházková

¹RL-CORPUS s.r.o., Olomouc

²Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Chrudimská nemocnice^.

³Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Publikováno v časopise Umění fyzioterapie č.6/září/2017

 

« zpět | přehled