Terapeutický systém
Terapeutický systém V. Vojty zahrnuje tři globální modely
- model, který se aktivuje na břiše se nazývá reflexní plazení
- model aktivovaný z polohy na zádech se nazývá reflexní otáčení
- model, aktivovaný z polohy na obou kolenou se nazývá 1.pozice
Všechny globální modely reflexní lokomoce se skládají z dílčích modelů motorické ontogeneze dítěte. Ani reflexní plazení ani reflexní otáčení a 1.pozice se jako globální modely v motorické ontogenezi nevyskytují. Všechny terapeutické modely mají své nezastupitelné místo v terapii a nelze je vzájemně nahradit. Aktivací těchto globálních vzorů neučíme pacienta plazit nebo otáčet. Dílčí modely reflexního plazení, reflexního otáčení nebo 1.pozice zahrnují všechny stavební kameny motorického vývoje až po volnou chůzi. Dílčí modely motorické ontogeneze jsou používány po celý život. Porušené motorické modely je možné s využitím reflexní lokomoce reflexně aktivovat s cílem jejich následného využití ve spontánní hybnosti.
Terapeutický reflexní systém lokomoce představuje nabídku zkříženého vzoru a aktivaci dílčích modelů, které jsou obsaženy v lidské vertikále. Tyto dílčí modely jsou aktivovány nezávisle na vědomí člověka. Prostřednictvím výchozí polohy a kombinací aktivačních zón budíme na spinální úrovni motorické generátory (central hattern generators), které podléhají vyšším etážním vlivům, až na nejvyšší úrovní kůry mozkové. Zde se vytvořený model pak ve spontánní hybnosti v případě potřeby částečně nebo globálně zapne - neboli použije.
Protože se jedná o základní motorický program (ukončené vertikálním držení těla a sociální bipedální lokomocí), je možné říci, že Vojtova metoda poskytuje motoricky postiženému jedinci základní motorický program, bez kterého není možné rozvinout funkce další, tzv. nástavbové motorické funkce, které se tvoří procesem učení (řeč, psaní, sportovní úkon apod.). To vše nezávisle na vůli pacienta a vědomě chtěném pohybu.
Základním prvkem rehabilitace hybné poruchy vůbec je aferentní signalizace. Vojtovou metodou lze touto aferencí vstoupit do základního geneticky daného motorického programu. V CNS je tato informace zpracovaná, uložená a integrovaná do eferentní cesty. Tento výstup z CNS můžeme klinicky hodnotit jako kvalitativní vyjádření motoriky. Spontánní motorika, vyšetření polohovými testy nebo reflexy je pak pro nás kontrolou a informací, jak kvalitní aferenci jsme při terapii vytvořili.
Každá poloha, každá terapie jsou zdrojem aference. Aference drážděním proprioreceptorů je pro terapii nejvýhodnější, protože tyto receptory prakticky neznají adaptaci. Při terapii se uplatňuje i další aference (z interoreceptorů, exteroreceptorů), avšak nehraje tak výraznou roli, jako proprioreceptory. Nejvíce proprioreceptorů je obsaženo v autochtonní muskulatuře. Je tedy jasné, že aference z oblasti osového orgánu bude při terapii rozhodující.
Pokud si dokážeme obecně představit, že každá poloha i každý pohyb (spontánní i pasívní) je zdrojem aference, je snadné pochopit, že náhradní motorika je také zdrojem aference. Jejím vlivem se hybná porucha zesiluje. Rovněž nevhodná terapie je zdrojem nežádoucí aference. Pozor také na nežádoucí aferenci při terapii takzvaně Vojtovou metodou terapeuty, kteří neprošli řádným školením.
První náhradní motorický model z pohledu ontogeneze vzniká při prvním kontaktu, a to je nejpozději ve věku šesti týdnů (viz kap. diagnostika). Náhradní model hlásí blokádu ideální hybnosti, hlásí motorickou poruchu, která v tuto chvíli může být jen funkční. Pokud tato funkční blokáda není odstraněna, náhradní motorika se stává zdrojem nežádoucí aference a náhradní modely jsou zavzaty do spontánní hybnosti dítěte. Z funkční poruchy se tak může vytvořit porucha strukturální.
Terapie je nejúspěšnější pokud je zahájena před vznikem náhradních modelů. Než vzniká kontakt dítěte s okolím, hledáme v terapii jen poškozené eferentní spoje, protože se ještě neuplatňuje spontánní motorika v náhradních modelech. Až kontakt dítěte produkuje spontánní motoriku v náhradních modelech, pak v terapii přistupuje problém aferentních drah. Aference je vlivem náhradní motoriky poškozená a stává se tak zdrojem předpokladu fixování náhradních modelů.
